MP3

Motorkář             NOVÉ !!! natočeno v srpnu 2005

Hudba a text: Jana Henychová

Skladby z vydaného CD "Nevěřím" - 2003 Media Atack:

Lezu po střechách.mp3 

Hudba a text: Jana Henychová

Tohle nedělej.mp3 

Hudba a text: Jana Henychová

Nevěřím.mp3

Hudba a text: Jana Henychová

Detektor vášní.mp3

Hudba a text: Jana Henychová

VIDEOKLIPY

LIVE (zhoršená kvalita)

Berta

Hudba: Jana Henychová

Text: Alice Rottová

Padáš

Hudba a text: Jana Henychová

PRACOVNÍ NAHRÁVKY

Lakomec

Hudba: Jana Henychová

Text: Alice Rottová

Fixatér

Hudba a text: Jana Henychová

Všechno nejlíp znáš

Hudba: Petr Henych

Text: Jana Henychová

LEZU PO STŘECHÁCH

Hudba a text: Jana Henychová

Tady bydlí po dešti a slunci i duha a já,

všem to tajím, všechny domy beru a v duchu si lezu po střechách.

Já v záři se topím, sluneční paprsky mě oslepí,

já v záři se topím, koho neoslepí, leze jak já, leze dál…

Déšť mě zkrápí, ale já zůstávám dál,

z oken půdních koukám, lezu po střechách,

pojď ke mně blíž, no tak udělej si čas,

kouzlo barevný, já romantikem jsem asi,

tak co nadělám…

Štěstí asi mám, náhle teď slyším kroky,

někdo mi volá, pojď sem dolů a usuš si boty,

ruku pomocnou mi podává a já jdu s duhou radši dál…

Déšť mě zkrápí, a já hledám vhodnou skrýš,

promáčená já lezu po střechách,

déšť mě zkrápí, chci vidět duhu dál,

slunce do zad mi pálí, do reálu se vracím,

asi schovám se za vikýř…

Promáčená já lezu po střechách,

déšť mě zkrápí, a slunce do zad pálí,

já chci lézt stále výš….

Já lezu po střechách...

TOHLE NEDĚLEJ

Hudba a text: Jana Henychová

(Díky za inspiraci Láďovi Franicovi)

Sedíš tu sedíš, a na mně hledíš

kde ses tu vzal, tak najednou vzal

jdu zrovna kolem, a ty za stolem

něco mi říkáš, a pohledem mně svlíkáš.

Že prej ti chybím, a vrásky vidím

na čele tvým, tak co provedem s tím,

pět let je zpátky, co tenkrát zmatky

proběhly mezi náma na popud tvý matky!

Hej, hej, já přeju ti všechno nej,

hej tohle nedělej,

hej, hej, tohle neříkej,

a hlavně se tu nesvlíkej,

Jsi velmi zvláštní, a plnej vášní,

každá by byla z tebe určitě celá pryč,

ty skáčeš jako míč z jedný na druhou,

vítěznou stuhou jen podporuješ ten svůj chtíč.

To co mně čeká, předem mě leká,

pryč utíkám a dveře zamykám,

vím, že jsi celej úplně skvělej,

tvoje tělo žhavý vpředu se ti staví!

Hej, hej

NEVĚŘÍM

Hudba a text: Jana Henychová

Hodně let a dávný setkání,

povídej mi, jak se máš,

vzpomínkami to tu zavání,

říkáš já nevím, jak dál.

Měl jsi všechno co sis vždycky přál,

zázemí a přátel pár,

jenže tys to všechno pošlapal,

přemýšlíš, jak bys to zpátky vzal….

Ten pohled znám,

já dávno vím, co znamená,

zas podléhám, já přemítám co dál,

nechci už znát ten pocit,

já ti nevěřím,

že zase zdá se mi, zdá se mi,

máš mě rád…

Hodně let a náhlý setkání,

O tobě já svoje vím,

vzpomínkami to tu zavání,

vyhráváš, já radši pryč odcházím…

Ten pohled znám...

DETEKTOR VÁŠNÍ

Hudba a text: Jana Henychová

Na rohu mě čeká děda starej, ošoupanej ,

z tašky mu kouká nějakej krám,

jsem zvědavá, co tam má, nejspíš pro mě má ,

z bedny tý plechový čouhá dlouhej drát

Pro tebe mám dárek zvláštní, to povídá ,

je totiž děda pohádkovej,

a v tomhle divným světě štěstí lidem rozdává,

a pak mi dává tu věc, a sám zmizí nakonec...

Bylo by to zvláštní druhou kůži mít ,

detektorem vášní sebe prověřit ,

náladu si změníš podle potřeby,

jakou zrovna toužíš mít - smutek nebo hřích...

Ráno je nevlídný, když se kolem sebe dívám,

na okna zaprášený v ulici v přízemí ,

otlučenou omítkou se barák pyšně krášlí,

já náladu mám ponurou ...

Já  se chci dolů, až pod zem se někam zahrabat,

to že mě nikdo nemá rád,

náladu mám blbou a nechce se mi vůbec smát,

jsem jak vymlácený okna, co mříže na nich reznou...

Bylo by to zvláštní...

BERTA

Hudba: Jana Henychová

Text: Alice Rottová

Berta jede do Kolína

zakoupit si litr vína,

Berta jede na babetě,

bourákům se v cestě plete,

po dálnici si to jede ,

zatímco déšť hustě leje ...

Berta na kost promočená

do auta si hbitě sedá ,

moped špatně sloužící

zůstal stát na krajnici ,

teplo v autě rozehřívá ,

a řidič si Berty všímá. ..

Původně jel do Kolína,

že chce taky litr vína ,

zastavil však u lesíka

ukázat Bertě "pepíka" !

A pro všechny případy

bacil Bertu do hlavy ,

přepočítal se velice,

je to dubová palice ,

chytila úchyla pod krkem

a nechala ho ležet pod smrkem !

Jeho automobil si půjčila ,

pro starou babetu se vrátila ,

potom už zase zvesela

do Kolína se rozjela!

Jede tryskem do Kolína,

pohání ji vize vína...

Bertu taky znenadání

uchvátilo její přání...

Vyzkoušet si úchyláka,

jakýho že má "chlapáka"...

Jeho pinďour už ji láká,

oživila úchyláka,

když mu koukla na "pepíka",

měl tam jenom trpaslíka!

Berta jede do Kolína,

hlasitě si přitom zpívá,

pro to víno už si jede,

z cesty už ji nic nesvede,

Berta na kost promočená,

lepší víno, když nic nemá...

"Chtěla jsem jet do Kolína,

že si koupím litr vína,

vlezla jsem si do bouráka

prachsprostýho úchyláka!

Chtěl mi ukázat "pepíka",

škrtila jsem ho hajzlíka,

vrátila jsem se pak k němu,

nic tam neměl k tomu všemu,

a po menší potyčce

stojí mi teď doma na poličce, ó jé..."

PADÁŠ

Hudba a text: Jana Henychová

Už nechceš dýl tu bejt s náma ,

zůstanem my a tvá máma ,

že prej už nebudeš zrána

koukat se ven, jak roste tam tráva..

Chceš klepat na nebeskou bránu,

snad nepoznaj, že jdeš zrovna z flámu ,

za chvíli budeš už v pánu ,

je to přesně to, co máš teď v plánu...

Za chvíli skočíš, co na tom sejde,

lezeš nahoru, jenže ti to nejde ,

za chvíli jako pták poletíš,

jen chvíli máš strach, stejně rychle přejde...

Na koleje padáš a neslyšíš brzdy ,

tramvaják má z toho zážitky hrozný,

na dveře vysněný můžeš teď mlátit ,

ale sem k nám už nejde se vrátit ... 

Vznáší se nad zemí,

přede všema utíká ,

životem znavený ,

letí a nedýchá ...

Vznáší se nad zemí,

přede všema utíká ,

záchranou poslední

je odvaha veliká ...

Za chvíli skočíš...

VÝTAH

Hudba a text: Jana Henychová

Jede jede výtah,

nahoru, výš, stále výš,

kabina se zmítá,

uvidíš,

tahle cesta nekončí,

zlej sen a není z něj cesta ven,

není ven, není ven,

není ven,

je to můj zlej sen...

Jsem z toho celá zmatená

a třesou se mi kolena...

Jede jede výtah

nahoru, výš, stále výš,

jeho čtyři stěny dělaj´

dřevěnou skrýš,

záchrana není,

cesta náhle končí,

strop se otevírá,

a já letím někam výš...

Jede jede výtah,

nahoru, výš, stále výš,

já ryju nožem po stěnách

dřevěnej kříž,

záchrana přichází,

zlej sen, já našla cestu ven,

cestu ven, cestu ven,

byl to můj zlej sen...

FIXATÉR

Hudba a text: Jana Henychová

Účinek silnej má, vzhled mokrej udělá,

a cena příznivá, ó jé,

jdu do drogérie, co v mý ulici je,

když zrovna neleje, neleje...

Lehká aplikace, bezva relaxace 

a ingredience, hm...

Patřičný uvnitř jsou,  je to prej s kopřivou,

a vlasy porostou, a nestárnou...

Účinek silnej má, vzhled mokrej udělá,

a cena příznivá...

Nemastí, nelepí,

vlasy se dál netřepí,

fixatér tužící zelenej,

ten kdo v něj uvěří,

vlasy se mu kadeří,

zrcadlu nevěří,

je jak znovu zrozenej...

Cenu dostupnou má, každej ho leta zná,

on dobrou pověst má...

Uvnitř má bubliny jak z mořský hlubiny,

průzračně nevinný, do léta i do zimy!

Je to náš favorit, my víme co zvolit,

nesmíme povolit, povolit reklamě,

těžká konkurence dělá z nás spojence,

nejlepší preparát, na vlasech je to znát...

Nemastí, nelepí...

LAKOMEC

Hudba: Jana Henychová

Text: Alice Rottová

Prachy počítá, něžně je svírá,

a mě nevnímá, divně se dívá ,

na cifry zírá, bankovky sbírá ,

mě zas přezírá, v transu je líbá...

Výplatu hlídá, hned jí počítá,

strachy nedýchá, už se to míchá ,

mě si nevšímá, peníze třímá,

pak se usmívá, když platím vína…

To je ten lakomec, na penězích sedí ,

to je ten lakomec, na sebe jen hledí ,

to je ten lakomec, nikomu nic nedá ,

to je ten lakomec, co furt prachy hledá...

Prachy uctívá, jsou jeho víra ,

když je ukrývá, tiše jim zpívá...

Touhou se vzpíná, když prachy mívá ,

mě si nevšímá, lakomec všivá ...

To je ten lakomec...

LEŽ

Hudba a text: Jana Henychová

Hele, mám nápad skvělej, to ti povídám,

budeš koukat, co udělám s Tvým tělem,

co v plánu mám...

Lehni si a oči zavři, pocit báječnej fakt budeš mít.

nesnaž se přede mnou nic nic zatajit...

Lež, lež, lež a čekej co přijde,

lež, lež, lež, doufám, že to vyjde,

čekej, chvíli čekej, s kámoškou se vrátím,

jen doufám, že ti nevadí

lež - že má krátký nohy...

Zas mám nápad další, to ti povídám,

mně neunikneš nikam, všude si tě vypátrám,

romantická láska je fakt hezká věc,

i když vždycky je totiž nejlepší, to nakonec, nakonec...

Lež...

Sami dva, nikdo kolem a černá tma,

záclony zatahujem a velká hra

může začít, už dveře se otvíraj,

tělo tvý dvoje ruce pak probíraj, lehce probíraj...

Lež...

MOTORKÁŘ

Hudba a text: Jana Henychová

(věnováno neznámému dvouletému motorkáři z Masečína :o)

Cesta je prašná, kolem vítr fouká,

motorka malá se po chodníku souká,

nevidí vlevo vpravo, nejspíš uhnout měl,

zdálky někdo křičí, že do cesty mu vjel...

Nohama se odráží přes cestu špinavou,

kámoši hrajou si na schovávanou,

učitelka ze školky mele pořád svou,

že motorku mu nepůjčí víc umělohmotnou...

Orosený čelo, koženou čepici,

před očima má jenom čáru dělící,

vítr, slunce, prach a bláto na botách,

jako drak se žene nekonečnou silnicí...  

Po dvaceti letech pak pověst slavnou má,

na žádnej motorkářskej sraz nejede sám,

soutěží jak vzteklej a všude vyhrává,

ceny první, slávu velkou snadno získává.... 

Motorku má pěknou, starou jen pár dní,

pro holky udělá spalouch na přání,

a na dobrej bigbít zapaří si rád,

když rockeři spustěj, motor začne řvát...

Orosený čelo...

Von je totiž pašák, i když je mu víc,

stejně jako jeho dávno mrtvej strýc,

jó, ten bejval řízek, jenom vyhrával,  

jezdil, pařil, chlastal, hárlej startoval...

Jednou všechno skončí, za moc dlouho dní,

místo věnce z růží benzín zavoní,

peklo nebo nebe, je mu jedno kam,

však někam dojede a nebude tam sám!

Orosený čelo...

PRUDIČ

Hudba: Jana Henychová

Text: Alice Rottová

Kudy chodí tudy prudí radost mu to dělá,

nic jiného na tom světě ten ubožák nemá,

hloupý kydy pomluvy od huby mu práší,

jak otevře pusu, každej ho nesnáší,

ze všech lidí nejchytřejší připadá si stále,

že dostane do huby, pořád má namále...

Na patentovej úřád svoje rady hlásí,

myslí si že kecama snad někoho spasí,

prudí vždy a každýho kdo mu cestu zkříží,

nechápe že patří do blázince s mříží,

slintá svoje nesmysly v noci jako ráno,

že dostane do huby už má spočítáno...

Támhle přichází, prudil všech prudilů,

támhle přichází, omyl všech omylů,

támhle postává, radil všech radilů,

támhle postává, prášil všech prášilů

Támhle postává... Támhle postává...

Ze všeho nejradši své blízké pomlouvá,

tajný věci vykecá jako hlásná trouba,

jak se někde objeví, každej radši prchá,

ten, kdo neuteče, tomu nervy cuchá,

prudí blbě, prudí rád, pocity má slastný,

že dostane do huby je už předem jasný...

Támhle přichází...

JÁ VÍM